Vývoj od r. 1979 dle kroniky

V archivu je historie zaznamenána pouze do roku 1849. Dalším dostupným zdrojem je kronika obce. Její počátky jsou však dotovány až od roku 1979. Kronikář obce – pan Jan Hošek – zde totiž na první straně uvádí: „Rada místního národního výboru v Bohušicích po několika urgencích se rozhoduje, že je třeba v obci vést kroniku. Národní výbor zvolený v roce 1971 žádnou kroniku nepřevzal a tato v obce vedena nebyla.“ Můžeme tedy soudit, že záznamy o období mezi lety 1849 – 1979 nebyly samostatně vedeny a jen nejvýznamnější události z tohoto období byly zaznamenány v kronice jaroměřické. Odtud víme, že v roce:

1923 – v obci byla provedena pozemková reforma, část polí byla rozdělena mezi chalupníky v Bohušicích, Popovicích a Blatnici

1928 – proběhla elektrifikace obce (před rokem 1928 měl svůj vlastní zdroj osvětlení pouze mlýn, protože na vodní mlýnské kolo byla připevněna turbína

po 1. světové válce - postaveny domy č. p. 31, 50, 51, 52 a 14

1935 – měla obec 360 obyvatel

1937 – majitelka panství Jaroměřice hraběnka Vrbnová – Kounicová prodala dvůr Františku Bláhovi z Třebelovic a jeho sestře A. Otové. Les u obce koupila obec. Skladba obyvatel byla přibližně následující – většinu obyvatel tvořili rolníci a pak chalupáři, kteří buď chodili do práce na železniční dráhu vedoucí přes Bohušice, nebo byli vyučení řemeslníci (kovář, obuvník, krejčí)

V obci postaven dům č. p. 53

1945 – 1. 5. odešla z Bohušic hitlerovská vojska, velitelem německých vojsk byl hejtman Dr. Krone (dům číslo 42)

9. 5. obec byla osvobozena Rudou armádou

1953 – v obci bylo založeno JZD a zároveň v prostorách bývalého zámku byly zřízeny stáje JZD; nyní bych uvedla, že kronikář byl aktivním členem KSČ a píše v kronice o „těžkých začátcích“ JZD a o tom, že „celá řada zemědělců dlouho se nemohla smířit s družstevní myšlenkou.“ Své líčení „obtížných začátků“ zakončuje slovy: „Dnes je JZD celé obce“ Můžeme však s odstupem času říci, že začátky byly více než jen těžké a řada lidí na toto období doplatila velkými majetkovými a zejména psychickými problémy a ztrátami. Jako příklad uveďme, že rodina Kočířova byla vystěhována z domu i z obce a její majetek byl zabaven.

Výměra půdy v Bohušicích: 393,45 ha orné půdy, 6,96 zahrady, 30,16 ha louky, 4,72 ha pastviny.

1977 – 16. 11. pohostinství v domě č. p. 13 bylo zrušeno

- v rámci akce „Z“ byla přestěhována prodejna jednoty do novostavby JZD.

1979 – 1985

- středem zájmu je to, jak JZD plní své závazky – zejména v dodávkách mléka ( v kronice je uvedeno, že „Mléko z kravína v Bohušicích bylo dodáváno v 1. stupni jakosti, což bylo vyhodnoceno tím, že 29. 6. 1983 na setkání nejlepších pracovníků v zemědělství na okrese Třebíč dostala čestné uznání Marie Plocková z Bohušic za dlouhodobou práci na úseku výroby mléka)

- dále se kronikář věnuje záznamům všech schůzí a přednášek, které se v obci pravidelně uskutečňují. Připomíná jednotlivá výročí a významné dny (např. MDŽ)

- důležitou událostí bylo sčítání lidí a domů v roce 1980: „160 osob z toho 84 mužů a 76 žen. Z 52 domů je 40 obyvatelných, 1 obchod, 3 chalupářské domy, 7 neobydlených a 1 strážní domek u trati ČSD polorozpadlý – určený k demolici. Dále se uvádí, že jen ve 4 obydlených domech není televizor, 6 televizorů je barevných, ve všech je rádio a v 13 domech je ústřední topení.Sčítacím komisařem byl Jan Hošek stejně jako před 10 lety.“

- v roce 1981 – 5. a 6. června proběhly volby do všech stupňů národních výborů, do FS, Národní rady a SN (účast ve volbách v obci Bohušice byla 100%)

- v roce 1985 – 4. dubna se rada občanů zúčastnila mírové manifestace v Jaroměřicích nad Rokytnou („řešen problém mobilizování sil“).

1986 – 1988

- 24. a 25. května 1986 proběhly volby do všech stupňů národních výborů, Sněmovny národy i Sněmovny lidu; kronikář jim přikládá velkou vážnost, protože „volby jsou sledovány světovou veřejností, kde nepřátelské síly by využily toho, kdyby snad účast na volebním aktu byla menší než v minulých volbách.“

- Měst. NV v Jaroměřicích měl 63 poslanců – z toho 40 připadá na město a 23 na integrované obce. Bohušice zastupovali dva poslanci.

- v roce 1987 došlo k rozšíření autobusové dopravy do obce (přidán spoj 66770, linka 15 a 16). V kronice se tento rok nese v duchu 70. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a připomínky výročí V. J. Stalina (21. 1. 1924); tato výročí byla připomenuta na první schůzi OV 30. ledna

- kronikář upozorňuje na nedostatečnou údržbu silnic v zimních měsících (to může být pro někoho jistě nedůležitá informace, ale je nutno podotknout, že dodnes do roku 2002 nebyl tento problém vyřešen)

- 24. a 25. listopadu 1987 byly čištěny veřejné studny v obci (proběhla dezinfikace, ale voda je stále pitná po převaření)

- v roce 1988 se připomínáme mnoho výročí – vznik Československa 1918, Mnichov 1938, vznik Federace 1968 a „40 let Února“

- došlo k zaorání cesty na vlakové nádraží a občané musí chodit přes Jaroměřice

- zrušení autobusové linky 15 a 16 v roce 1988.

- jedná se o zavedení další telefonní linky, ale jednání nejsou úspěšná

1989 – na požární stanici byla instalována siréna a byl zakoupen hasičský žebřík

- rok vyhlášen jako rok péče o životní prostředí – vysázení stopadesáti smrčků a borovic v obci

- proběhla schůze Českého červeného kříže; tématem diskuze s lékařským dr. Kepákem byla rakovina

- listopad – OV jedná o demonstracích „odsuzujících politiku, kterou vede KSČ; do čela iniciativy se staví studenti i kulturní fronta – zejména herci a spisovatelé.“

- kronikář uvádí, že dochází k tomu, že „zejména mladí lidé v naší obci ztrácejí zájem o věci veřejné.“

- v Bohušicích nikdo nevystoupil jménem OF, ale došlo k tomu v Jaroměřicích (=> poslanec Bohušic byl odvolán z funkce); v obci bylo vyvěšeno 10 plakátů, na kterých studenti univerzity J. E. Turkyně oznamují občanům, že jsou svobodní

- jedinou politickou organizací v obci je stále KSČ

- události „sametové“ revoluce neměly na obec bezprostřední vliv, jak tomu bylo ve větších městech

1990 – kronikář píše, že obyvatelé obce jsou zneklidněni a většina z nich neví, co se děje; kronikář se snaží oponovat tomu, co se dozvídá a sám tomu nechce uvěřit: „Vždyť projev presidenta republiky byl veden v duchu, že to, co jsme dělali celých 40 let pod vedením KSČ bylo špatné. Prý to bylo popřením lidských práv, vedlo to prý k nestabilitě …“

- v obci nebylo založeno OF a ani žádná politická strana

- 8. a 9. května se konaly volby do Sněmovny lidu, Sněmovny národů, Federálního shromáždění a do české NR

- poprvé se volilo tajně – tedy za plentou

- 18. července na veřejné schůzi bylo odhlasováno, že obec se stane samostatnou

- 24. září – veřejná schůze, navržení kandidátů do místního obecního zastupitelstva; došlo k rozporům a nakonec vznikly dvě kandidátky

- 4. prosince byla veřejná schůze nově zvoleného obecního zastupitelstva. Program schůze spočíval ve zvolení starosty a místostarosty. Starosta i místostarosta byli nezávislí kandidáti. Starosta – František Plocek, místostarosta – Stanislav Novotný

1991 – kroniku začal psát nový kronikář pan Lubomír Prokeš; ten vycházel v roce 1991 ze zápisků p. Hoška, který odešel do důchodu

- zápisky v kronice nejsou již tak rozsáhlé

1992 – tento rok je ve znamení kupónové privatizace

- vznik soukromé prodejny p. Cechové v obci

- 14. října – 1. soukromým zemědělcem je p. Bláha začíná hospodařit na vrácených polích (později se k němu přidal i p. Bednář)

1993 – obecní lesy zachvátil kůrovec

- výlov rybníka (velká událost pro obec; dlouho byl rybník znečištěn)

1994 – v obci působí tyto zemědělské společnosti a soukromníci:

p. Bláha, soukromý zemědělec

p. Bednář, soukromý zemědělec

zbytkové ZD

a. s. ZEAS

s. r. o.KLAS

s. r. o. Agroform

s. r. o. Gros

s. r. o. Zico

ing. Pokorný, soukromý zemědělec

- 22. 2. ZD Moravské Budějovice vydalo společnostem, kterým bohušičtí občané dali do pronájmu své pozemky, půdní celky

- byla vybudována veřejná telefonní síť

1995 – k tomuto roku jsou uvedeny jen stručné informace o žních, výlovu rybníka, senoseči a první bouřce (30. dubna)

- tímto rokem končí zápisy v obecní kronice

1997 – byl vybudován obecní vodovod

1999/2000 – byla dokončena plynofikace obce